Brela – historie a památky

Historie letoviska

Na území dnešního letoviska se již v antickém období nacházely obydlené osady.

První písemné doklady z roku 950 poukazují, že byla tehdejší Brela pod názvem To Beroyllia spolu se současnými letovisky Makarska, Zaostrog a Gradac jedním ze čtyř opevněných měst neretvanského knížectví Paganie.

Koncem 17. století již historické prameny zmiňují latinskou podobu obou částí vesnice Brehgli Dolgni a Brehgli Gorgni, tedy přímořská Donja Brela a Gornja Brela v podhůří Biokova.

Chorvatský název Brela byl poprvé zapsán roku 1694 ve spisech Nikoly Ursiće.

Od roku 1993 je letovisko Brela samostatnou obcí.

Název letoviska Brela byl odvozen od mnoha pramenů (chorvatsky vrela) a podmořského vřídla (chorvatsky vrulja), které vyvěrá asi 20 metrů pod mořskou hladinou.

Historie turizmu

Mohly bychom s hrdostí říci, že letovisko Brela vděčí za svůj turistický rozvoj především Čechům. Češi byli hlavními turisty přijíždějícími do těchto míst, ale zároveň i zakladateli prvních ubytovacích kapacit v letovisku Brela.

Počátky cestovního ruchu v Brele se datují do 30. let minulého století. V roce 1932 rodačka z Prahy Máša Chmelíková přestavěla neobývaný dům bratrů Filipa a Mirka Filipoviće v rodinný penzion s názvem Soline. Pražská rodačka tak v letovisku Brela založila první ubytovací zařízení sloužící příchozím turistům.

Místní obyvatelé vlastnící domy v těsné blízkosti pláží ji následovali. Na pobřeží tak vzniklo několik rodinných penzionů nabízejících kromě ubytování i plnou penzi, protože restaurace ve vesnici v té době neexistovala. Teprve až několik let před začátkem 2. světové války bratři Ivan a Jozo Berošovi z Bašky Vody otevřeli v letovisku Brela první bufetovou restauraci. Dodnes slouží budova jako restaurační zařízení, najdete ji pod názvem restaurace Palma.

V období počátků turizmu však Brela nedisponovala elektrickým proudem, kanalizací, vodovody, ale ani příjezdovou silnicí či přístavem. Klienti přijíždějící z magistrály museli absolvovat přibližně kilometrovou cestu z kopce přírodní stezkou. Pokud připluli po moři, vyložila je loď v sousední Bašce Vodě, odkud je převezli veslicí na ubytování do letoviska Brela.

Každý pokoj byl vybaven umyvadlem a na každém patře penzionu byly dva WC. Tekoucí voda v pokojích byla v té době vymožeností a dobrou reklamou penzionu. Na střeše penzionu byl umístěn zásobník, v němž se v podzimním a zimním období sbírala dešťová voda, která byla volným pádem dováděna do pokojů.

Vzniklo také turistické sdružení, které se staralo o udržování letoviska, evidovalo turisty a vybíralo pobytovou taxu. Nejčastějšími turisty byly Češi, Rakušané, Slováci a majetnější domácí obyvatelé.

Češi se zasloužili i o založení prvního hotelu s ubytovací kapacitou 40 lůžek. První hotel, který byl později zbořen a na jeho místě postaven dnešní hotel Soline, otevřela česká rodina Macháčkova z Daruvaru. Následovala výstavba dalších hotelů a menších ubytovacích kapacit jak z iniciativy místních obyvatel, tak i ze strany českých rodáků.

Druhá světová válka zabrzdila rozvoj turismu, který se zde začal opět významněji rozvíjet až v 60. letech minulého století díky německým a rakouským turistům. V této době došlo k významnému rozvoji infrastruktury letoviska. Byl zavedena elektřina, vybudována kanalizace, příjezdová cesta i přístav. Rozšířila se nabídka ubytovacích kapacit a restauračních zařízení.

Historické památky

V Brele najdeme několik církevních historických staveb, památku lidového stavitelství, ale také muzeum Přírodního parku Biokovo v části Gornja Brela.

Kostely v letovisku Brela

Patronem Brely je svatý Štěpán, kterému byl na konci 19. století zasvěcen kostel (crkva sv. Stjepana Prvomučenika) v osadě Donje selo. Jeho dominantní zvonice byla postavena teprve v roce 1966.

V osadě Soline najdeme kostel Panny Marie Karmelské (crkva Gospe od Karmela), který byl postavený v barokním slohu v roce 1715 na oslavu vítězství chorvatského vojska nad Turky. Součástí hřbitova u kostela jsou zajímavé náhrobky (tzv. stećky).

Další dva kostely Panny Marie (crkva Gospe od zdravlja) a sv. Eliáše (crkva sv. Ilije) z počátku 18. století se nachází v části Gornja Brela.

Nejvýše položeným kostelem pod strmými skalami masívu Biokovo je kostel sv. Mikuláše (crkva sv. Nikole) ležící na hoře Prirovac (572 m. n. m.). Pochází ze 14. století, ale obnoven byl v roce 2000.

Památka lidového architektury

Kulturní památkou je také komplex budov Bekavci-Ivandić v osadě Kričak. Památka lidového stavitelství vznikla koncem 19. století. Domy jsou ukázkou místního kamenictví. Budovy stojí těsně vedle sebe. Uprostřed se nachází společný dvůr a studny. V těchto prostorách fungovala i první škola ve vesnici, která vzdělávala děti až do roku 1950.

Muzeum Přírodního parku Biokovo

Příznivci muzeí mohou v prezentačním centru Gornja Brela ve stejnojmenné části letoviska navštívit výstavu s názvem Biokovo, která představuje významné přírodní krásy a jedinečnosti Přírodního parku Biokovo. K vidění jsou fosilní nálezy a významné geologické, botanické a zoologické zajímavosti.