Živogošće – historie a památky
Dějiny letoviska
Oblast dnešního Živogošće byla obydlena již v období antiky. Svědčí o tom pozůstatky hrobů na vrcholu hory Suzine a zbytky venkovského osídlení v osadách Mala Duba a Blato.
První písemný záznam zmiňující název Živogošće pochází z poloviny 13. století. Jako většina letovisek Makarské riviéry nacházela se i původní obec Živogošće v podhůří Biokova. Tvořili ji staré osady Strinj a Murava.
Ani letovisko Živogošće se nevyhnulo nájezdům Turků, kteří v polovině 17. století zdevastovali a vypálili františkánský klášter a vesnice v okolí. Později se na území Živogošće vystřídalo několik různých panovníků a mocností.
Po rozsáhlém zemětřesení v roce 1962 se obyvatelé přesídlili k mořskému pobřeží, kde založili současné osady Porat, Mala Duba a Blato.
Historické památky
Františkánský klášter s kostelem sv. Kříže
Pokud toužíte objevovat historické památky letoviska Živogošće, musíte se vydat směrem k horskému masívu Biokovo pod horu Suzine. Vysoko nad luxusním hotelovým komplexem nad osadou Porat se ukrývá františkánský klášter s kostelem sv. Kříže (crkva sv. Križa) z roku 1616. Byl postaven na území, kde se nacházelo staré římské vesnické stavení.
Po několik staletí byl klášter s bohatou knihovnou centrem duchovního života a písemnictví zdejšího kraje. Založili jej františkáni z Mostaru, kteří do této oblasti přišli poté, co byl zbourán jejich klášter sv. Marie. V období osmanských válek uprchli františkáni před Turky na ostrov Hvar do obce Sućuraj. Opuštěný klášter byl během vpádu Osmanů vypálen. Františkáni jej však po svém návratu znovu obnovili.
Dnešní novorománskou podobu získal přestavbou v 18. století. Nejdříve byla v roce 1733 rekonstruována zvonice a až o několik let později v roce 1766 samotný kostel. V dobách okupace Napoleonovými vojsky byl klášter poničen. Obnoven byl až začátkem 20. století.
V klášteře je zachována knihovna s hodnotnými literárními dokumenty, sbírkami a knihami. Kolem kláštera se nachází hřbitov. Celý komplex kláštera je státem chráněnou historickou památkou.
Epigram římského císaře Liciniána
Na pláži u hotelového komplexu v jižní části osady Porat si můžete prohlédnout významnou historickou památku klasické antické literatury. Jedná se o epigram římského císaře Liciniána z roku 474. Jeho text je vytesán ve skále nad pramenem v místě nazvaném Pokrivenica. Epigram je oslavnou básní na zdejší pramen pitné vody, který protéká tímto místem dodnes. Viditelný je však pouze při odlivu.